Radonové riziko konkrétní stavební parcely lze určit jen přímým měřením koncentrace radonu v podloží a propustnosti podloží. Koncentrace radonu se stanovuje v hloubce 0,8m v bodech přibližně rovnoměrně rozmístěných po ploše projektovaného půdorysu stavby nebo u ploch větších než 800 m² v pravidelné síti 10 x 10 m. Propustnost pro plyny se určuje na základě zrnitostní analýzy nebo přímým měřením . U vícevrstevných profilů základových půd je rozhodující propustnost zjištěná na úrovni projektované hloubky založení budovy. Pro začlenění plochy do příslušné kategorie radonového rizika se používá hodnota třetího kvartilu statistického souboru hodnot koncentrace radonu.
Stanovení radonového indexu pozemku vychází z posouzení hodnot objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a z posouzení plynopropustnosti zemin. Čím vyšší je objemová aktivita radonu v půdním vzduchu a čím jsou vrstvy zemin propustnější, tím vyšší je pravděpodobnost, že může do objektu pronikat významné množství radonu. Radonový index pozemku vyjadřuje obecně radonový potenciál daného pozemku. Radonový index stavby vyjadřuje míru potřebné stavební ochrany stavby proti vnikání radonu z geologického podloží. Radonový index stavby vychází z radonového indexu pozemku a zohledňuje hloubku založení stavby, způsob založení stavby a stav základových zemin.
Základní úkol radonového průzkumu představuje přímé stanovení objemové aktivity radonu v půdním vzduchu v hloubce 0,8 m. Objemová aktivita radonu se stanovuje měřením radioaktivity vzorků půdního vzduchu odebraných v dané hloubce. Objemová aktivita radonu v půdním vzduchu se značí symbolem CA. Udává se v jednotkách kBq/m3 a při zápisu hodnoty se udává s přesností na jedno desetinné místo.
Pro odběry vzorků půdního vzduchu se používají zpravidla maloprůměrové duté tyče s volným hrotem v kombinaci s velkoobjemovými injekčními stříkačkami či pumpami. Při odběrech vzorků půdního vzduchu pro stanovení okamžitých hodnot objemové aktivity radonu musí být celý systém pro odběr vzorků půdního vzduchu dokonale těsný. Použití odběrových systémů, které nejsou dostatečně těsné nebo výkonem nedosahují potřebný podtlak pro odčerpání vzorku půdního vzduchu (např. odběrový balónek), může vést k podhodnocení skutečné hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a není pro odběr vzorků povoleno. Objem odběrového prostoru, který vzniká zpravidla povyražením volného hrotu, musí být dostatečně velký, aby odběr vzorku vůbec umožnil. Minimální požadovaný vnitřní povrch dutiny vytvořený pro odběr vzorku půdního vzduchu je stanoven na 940 mnl (odpovídá válci o průměru 10 mm a výšce 30 mm).
Hodnocení ploch stavenišť, případně jejich částí, vychází z naměřených hodnot objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a jejich distribuce. Při hodnocení pozemků o rozloze menší nebo rovné 800 m2 je pro stanovení radonového indexu pozemku významná zejména hodnota třetího kvartilu (značena CA7S) statistického souboru hodnot objemové aktivity radonu. Případně naměřené hodnoty objemové aktivity radonu nižší než 1 kBq/m3 se z hodnoceného souboru vyloučí. V posudku o stanovení radonového indexu pozemku musí být uvedeny alespoň následující statistické parametry souboru naměřených hodnot: minimální hodnota, maximální hodnota, aritmetický průměr, medián a třetí kvartil.
Druhým parametrem rozhodným pro stanovení radonového indexu pozemku je plynopropustnost zemin. Plynopropustnost zemin se značí symbolem k. V případě přímého měření plynopropustnosti zemin se udává v jednotkách m2 a při zápisu hodnoty se pro tyto účely udává s přesností na jedno desetinné místo (např.1,7.10-12 m2). V případě odborného posouzení plynopropustnosti zemin se hodnotí jako nízká - střední - vysoká.